Je vůbec rozdíl mezi levnými a drahými kapslemi, tabletami, tyčinkami, kuličkami … zkrátka doplňkovým hnojivem do dna?
I ten nejvíce obohacený substrát kombinovaný s podložním zásobním substrátem se jednoho dne vyčerpá, tedy otázka nezní jestli, ale kdy k tomu nastane. V okamžiku vyčerpání zásobního substrátu přichází na řadu doplnění živin (makro + mikro) do dna, protože ne všechny rostliny ochotně přijímají v potřebné míře hnojiva z vodního sloupce. Jistě, část hnojiva se dostane i do substrátu, ale obecně platí, že rostliny s robustním kořenovým systémem zkrátka vyžadují živiny v substrátu např.: čeleď Cryptocoryne.

Jílové kuličky jsou možná fajn, ale aplikace je poněkud ošemetná a mnohem lepší jsou kapsle, nebo tyčinky, které pomocí „napichovače“ dostanete přesně do toho místa, kam zamýšlíte a nebude řešit „jak to procpat substrátem mezi kameny“. U jílových kuliček Bivoj (Rataj) můžu objektivně říct, že fungují, ale aplikace je naprosto nemožná. Možná vadná šarže, možná prostě jen vlastnost. V okamžiku, kdy se dotknout vody nastává „rozklad prachu“, který drží pohromadě snad jen vůle a podle toho to vypadá. Ne, opravdu si nemyslím, že velké kuličky jsou něco praktického, a to mluvím o aplikaci do velice lehkého substrátu, který nesléhá. Zkuste to do malých oblázků, jak Sera Gravel, nebo písku. Ne, prostě to nejde, snad jedině do „peří“ jako Profisoil, ale do Volcano už ne (oba Rataj). Tyčinky i kapsle jsou zkrátka praktičtější, snáze se aplikují, a hlavně bez čurbesu ve vodním sloupci, což je přesně to poslední, co chcete. ADA svůj „napichovač“ prodává za 3 tisíce, nám obyčejným stačí nerezová trubička z lustru, stará spojka z hadice a truhlářská kolíkovačka. Za pár korun stejná paráda, která baští i standardní kapsle a tyčinky, nejen ty ADA.

Zlý jazykové budou tvrdit, že složení (základní suroviny) jsou stejné, liší se pouze v koncentraci, složení (zejména mikro prvky) a provedení. Do jisté míry pravdivé tvrzení, leč rozdíly se projeví až v praxi. Prosperita akvária je zcela jiná po aplikaci (6×6/8×8 cm na kapsli) levných NPK od Invitalu (obsahují i mikro prvky), kde to „prostě neroste“, zatímco drahá Tropica vyžene celé akvárium do šíleného růstu, kdy i pomalu rostoucí rostliny citelně zrychlí.
Bavme se o akváriu s vysokým energetickým cyklem – silné osvětlení, intenzivní hnojení, plynné CO2 a obohacený substrát (ať už inertní, nebo vyčerpaný). Moje zkušenosti jsou takové, že pro obyčejné nízkoenergetická akvária jsou NPK kapsle od Invitalu rozumnou volbou, vydrží dlouho a moc nestojí, podobně jako oblíbené tyčinky Easy-Life. Potíž nastane v okamžiku, kdy se dostanou do akvárií s vysokým energetickým cyklem (nepřesně se jim říká Hi-Tech – což je blbost a přesně proto se to chytlo), jako jsou např.: holandská akvária. Složím a uvolňováním živin zkrátka nevyhovují a tady je potřeba hledat hnojiva od Master Line, Tropica, nebo ADA.
Jestli v nízkoenergetickém akváriu s pískem vydrží NPK od Invitalu, či tyčinky EasyLife cca půl roku, tak v dopovaných akváriích budete hnojit třeba každé 3-4 měsíce, protože rostliny zkrátka poletí, a to se neobejde bez živin (hnojit do vodního sloupce je potřeba tak či onak) a na řadu přichází složení např.: obsah mědi, protože u těch NPK Invital byste si otrávili akvárium mědí, zatímco hlavní makro a mikro prvky vyčerpáte, či se nebudou uvolňovat v dostatečné intenzitě.
Moje vrtošivá 288 litrová Asie je toho dobrým příkladem. Zásobní substrát se již dávno vyčerpal, inertní Volcano žádné živiny nemá a nároky jsou enormní. Týdně spotřebuje 50 ml vápníku, 20 ml hořčíku (Profiplants), 22 ml draslíku (AquaGrower) a k tomu denně 15 + 15 ml AquaGrower (makro + mikro). Samozřejmě při výměně vody mineralizuji (stabilizace dKH s doplněním Ca + Mg), přesto Ca + Mg nestačí, musím přidávat (rozbory vody mluví jednoznačně).




Master Line (60 Ks – 400 Kč), Tropica (50 ks – 500 Kč) … těžká volba, protože s Master Line mám tu zkušenost, že po 2-3 měsících je potřeba opětovná aplikace, kdežto Tropica mi dává o měsíc navíc. To není málo (vzhledem k ceně a pracnosti), plus více mi vyhovuje složení s nižším obsahem železa a manganu, což vzhledem k vulkanickému substrátu není potřeba vysvětlovat, ale zejména podstatně vyšší obsah dusíku, hořčíku a méně mědi a fosforu.
Rozdíly jsou, nikoliv v kvalitě, nýbrž ve složení, respektive abych byl přesný, rozdíl tkví ve vhodnosti pro konkrétní akvárium a každá nádrž je zkrátka jiná. Hodně záleží i na tekutých hnojivech, které mají také své složení, a ne všechna se hodí konkrétní nádrži. Od toho jsou rozbory vody, a především akvaristovo pozorování dějů v akváriu, které je tím nejlepším ukazatelem.




Stačí 2 týdny nestříhat a je z toho džungle, která má za následek omezení cirkulace vody, tedy i nasycené (CO2) z jednoho filtru, jehož indikací je ruducha. 90 % problémů vyřeší pozorování a o tom to přece je.