Rekonstrukce přináší nepříjemná překvapení následované zákony schválnosti. Nejinak tomu bylo i v případě pracovny s akvárii. Původní plán zahrnoval odpuštění nádrže, zvednutí i se skříní a naložení na manipulační pojezd, kterým odsuneme nádrž bez větších zásahů a po položení vinylové podlahu opět přesuneme na původní místo.
Odkrytím se naskytl nepříjemný pohled na skutečný stav betonového podkladu a bude zapotřebí mnohem rozsáhlejší rekonstrukce. Stručně řečeno, celá nádrž se musí připravit na stěhování a po částech odnést do garáže, protože zkrátka nebylo kam jinam nádrž umístit. Vše pryč a po částech odnést. Menší 60 litrové akvárium stačilo popadnout za desku a odnést, stejně tak připravenou karanténní nádrž, která poskytne azyl vyloveným rybičkám a kytky hezky uložit do nádob i se substrátem a filtry nechat v chodu s uschovanou akvarijní vodou.
Co čert nechtěl, karanténní nádrž nepřežila a rybí osádka skončila v plastovém boxu s filtrem v kuchyni na podlaze, menší část v koupelně, protože zkrátka jinde nebylo místo. Před lety jsem četl, že rostliny zvládnou 30 hodin, delší prodleva znamená většinu vyhodit. No a protože nebylo místo, velká část musela do garáže, kde podmínky a teploty ideálům neodpovídají.
Rozbitím a znovu položením základu B50 s následným vyrovnáním a dobroušením – robustní základna, která unese i obří holandské akvárium. Když už, tak opravdu pořádně i za cenu ztráty zaběhnuté nádrže.
Nastal čas položit svrcní vinylovou podlahu.
Při pokládce podlahy mi předvedl telefonující odborník, jak se to dělat nemá (zničené dva moduly s ulomenými zámky), kdy se více věnoval telefonu, než důslednému položení. Kdybych si toho nevšiml, místo tří řad bych rozebíral kompletně celou podlahu.
I když velká část rostlin byla uložena se substrátem, akvarijní vodou a v teple, stejně nepřežila a uhnila včetně pogostemonu, limnophili a dalších druhů. Ten čas strávený mimo ošidit nejde (obr. 3). Vyčištěné a připravené baktérie pod zásobní substrát (Invital) a po zkušenostech padla volba na Tropicu, která je přeci jen na jiné úrovni, než „Staré dno“, které se vyčerpalo za méně než rok, než bylo potřeba doplňovat živiny napícháním tyčinek a kapslí. ADA jsem nechtěl, s výrobky Tropica mám více než dobré zkušenosti a forma zásobního substrátu mi více než vyhovovala. Následovala (ano, zapomněl jsem vyfotit) drobná vrstva páleného jílu (zrnitost cca 5-10 mm) a opět jsem vsadil na Volcano od Rataje, které jsem ani nepropíral, jen vysypal a bylo to. Rozdíl tkví v tom, že měli pouze černé a po zkušenosti jsem sáhl i po Volcano Powder do popředí pro Parvy a koberec. Ani ten jsem nepropíral, nasypal a opravdu zlehka napouštěl. Mléčný zákal do rána zmizel (mechanickou filtraci jsem naládoval mikrovláknem – 3D koule s jemnou filtrační vatou) a poté jsem se díval, jak uhnívají poškozené rostliny (citlivější), než jsem to z větší části vyházel a pořídil čerstvé (nejvíce tomu ublížili nízké teploty).
A takto vypadá nová Asie … včetně rybiček (rozdílný biotop – likvidovat je nebudu). Proč jsem nečekal měsíc? Inu prostě proto, že mám plně zaběhnuté filtry s 24 litry médií, do mechanické jsem narval za vatu aktivní uhlí a ještě k tomu zeolit a také provádím testy na amoniak a dusitany … s přispěním Seachem na odstranění nežádoucího čpavku. Hodnoty výborné a rybičky žijí všechny. Co mě překvapilo nejvíce byl start rostliny, takový pupečník naprosto šílý (dábelský růst), doplněný plavoucí Salvinií Natans (vyluxuje všechny živiny). Fotometr Hanna HI83399 naměřil 0.084 mg/l NO2 (a pomohl jsem tomu i 100 litry odpuštěné vody, přes kterou lítal druhý filtr).
P.S.: Ještě jsem si stihl udělat nový pracovní stůl a dokončím odpočinkovou postel, přece jen Stillova nemoc umí udeřit kdykoliv a bez varování. Latexovou barvu stačí vyčistit a musím vyhodit koberec, na kterém se rochní a chrní pod židlí Bobeš (miluje ho).
