Poslední týdny začínám mít pocit, že můj imunitní systém se mnou hraje kostky o to, jaké doprovodné problémy Stillovy nemoci a náhodně si vybírá kde a jaké problémy vyvolá. Byla by to legrace, kdyby teplota nelétala jak na houpačce i tři týdny po chřipce, stejně tak otékání kloubů a krevní obraz dokazující imunitní systém na válečné stezce proti imaginárnímu zánětu. Když zánět chybí, tak si ho vymyslí, vyrobí a napadne, třeba serózní membrány.
Je to vlastně legrace, protože se probudíte s oteklým loktem, teplota vystřelí nad 38°C (moje normální teplota je 36.4°C), na kůži se vytvoří velké rudé fleky a cítíte se jak po týdenním maratonu. Únava, bolest, teplota a zpříjemněné reakcí kůže (tu naštěstí spolehlivě potlačí 50mg Medrolu). Do toho se přidají respirační problémy a je o zábavu vystaráno.
Přesně takovouto legraci mi poslední týdny připravila Stillova nemoc.