Začnu svou averzí k distribuci Fedora a i když jsem moje averze byla vypěstována v dávné minulosti, po nedávném osvěžení paměti, stále platí. Jak já nesnáším Anakondu, tedy ten šílený a nespolehlivý nástroj, který se používá i dnes jako instalátor. Upřímně, dokázal problém s instalací opravit, nicméně bych nad tím strávil podstatně více času (zorientovat se, najít a vyřešit příčinu), než opětovným spuštěním instalace, která mi zabere tak 5 minut času. Po druhé, si zase Anakonda nevytvořila uživatele, prkotina, kterou člověk napraví za 30 vteřin. Bohudíky, sebevražedný nástroj soudného dne (mluvím o YUM) nahradil DNF, který se tvářil mnohem spolehlivě a pokročil do stavu, kdy mi nerozmlátí závislosti, nenacpe co nechce a nepřeorá vše, co jsem tomu nastavil.
KDE (Plasma6) se vším všudy a velice dobře připravená pro použití. S KDE jsem dlouhé předlouhé roky a některá nastavení chování si zkrátka upravím, abych se cítil jako doma, nicméně Fedoru jsem chtěl prostě jen zkusit, než do toho naperu své oblíbené OpenSUSE (Tumbleweed), se kterým se po letech používání kamarádím, orientuji se v něm a umím řešit případné problémy. S FreeBSD jsem přes 25 let, ale na notebook zkrátka nepatří (neřešitelné problémy – drobnosti, které ztrpčují používání) i když je to krásný elegantní unix, dokonalý systém na server. Nemyslím, že je nutné rozpitvávat KDE, nebo důvody, proč si člověk oblíbí SuSE, zatímco k jiné distribucí cítí averzi. Prostě to tak je, každá distribuce je jiná a roztříštěnost patří k základním vlastnostem linuxových distribucí, stejně jako schopnost se mezi sebou pomlátit při hledání správného přístupu.
Ryzen Pro sám o sobě přináší robustní nástroje, šifrování paměti a podpořený nástroji HP, které si nechává právě pro korporátní modelové řady, jako právě Elitebook, ze kterého se stává nedobytný trezor. Osobně jdu ještě dál, jednak úplně nefandím „blackboxům“, ale hlavně mě baví posouvat hranice bezpečnosti a proto všechno kombinuji s Yubikey. Možnost kombinovat TPM čip, heslo a Yubikey pro zavedení (dešifrování disku)? Přesně tohle musím mít, vyzkoušet a pohrát si s tím jen proto, že mě to baví. Až se rozbije deska, nebo Yubikey, nikdo a nikdy už se k datům nedostane a přesně to je účel, kdy ztráta jednoho článku znamená, že data jsou navždy ztracena. Počítám s tím, počítá s tím i můj „Crash/Disaster“ scénář.
Poslední překážkou tak zůstává používaný software, protože ne všechno lze nahradit a to i v případě soukromého užití, o kterém je celou dobu řeč. Upgrade firmware (LVFS), analyzátor, osciloskop, … nebo Atmel Studio (Microchip) budou fungovat mnohdy lépe (jinak) a s více možnostmi, avšak naštvou drobné „nepodstatné maličkosti“. Přesně v tom tkví jádro problému násobené skutečností, že pro ostatní používaná zařízení dostupná jsou např.: eM Client – dělá věci jinak a umí toho podstatně více, než Thunderbird. Zvykat si ani nechci, na telefonu i stolním všeumělu s eM Clientem (od verze 7) a těžko koušu omezení Thunderbird, ačkoliv poštu, kontakty, kalendář umí také. Dělá to jinak a méně. Samozřejmě to je jen příklad, stejně tak srovnání Total Commander proti Krusader, WinRAR proti 7zip … a tak dále. Nakonec peklo tkví v maličkostech.
Zcela přirozeně používám v dokovací stanici na stole, stejně tak někde na půdě u přátel. Vše funguje dle očekávání, žádný problém mezi přepínání panelů, zachování nastavení a otevřených programů (měřítko), které funguje lépe než na Windows 11 i když problémy jsou a budou i nadále. Tedy vlastní panel s rozlišením 1920×1080 px, kdežto stolní monitor 3840×2160 px a zřídka kdy, používám rozšířenou plochu, tedy souběžně oba panely. Stejně tak přepínání klávesnice a myši. Klávesnice HP 960 i Logitech Master 3S to umí sami o sobě (dongle + bluetooth). Dávám přednost Logitech G502 Hero, která mi přijde mnohem pohodlnější (padne jak ulitá) a hlavně disponuje dalšími tlačítky. Mechanickou klávesnici Trust (jak rychle se ten krám ošoupe) používám opravdu jen pro Anno, Builders of Egypt a World of Warcraft (HP 960 chybí NKRO, tedy nesnímá stisk více kláves, což je problém u WoW).
Nejinak tomu je se sluchátky, která mám k PC připojená kabelem, k notebookuu přes BT a jen přepínám mezi nimi. A protože jsem hračička a pečlivě si vybírám, tak klávesnici, myš, sluchátka, … používám i s telefonem. Pravdou je, že více času strávím logicky na stolním počítači, který je všech ohledech výkonější, pohodlnější a kromě přenášení univerzálnější, protože má nativní sériové rozhranní a nemusím se párat s převodníky (FTDI), se kterými se dá pod Linux nepříjemně narazit. Není to ani potřeba a pokud chci tučňáka, mohu si prostě zapnout notebook vedle klávesnice, nebo spustit virtuálně.
P.S.: Konečně složeno.
