Na úvod říkám, že jsem dopředu plánoval „hračku“ pro otestování alternativního firmware s následnou přestavbou na Arduino s vlastní sadou senzorů doplněné o LIDAR. Základ v podobně nosné konstrukce vybavené filtrací, sacím kanálem a pohonným ústrojím, na které se dá stavět prototyp, aniž bych musel strávit spoustu času s navrhováním a tisknout potřebné díly. Jako bonus, příslušenství a spotřební materiál (filtry, kartáče, …) jsou natolik levné a přibalené příslušenství natolik bohaté, že poslouží během prototypování, ze kterého budou „čouhat dráty“.
Za cenu 3000 Kč nešlo čekat nic světoborného, natož spolehlivý úklidový nástroj a metlu na Bobeše, kreativního tvůrce bordelu a producenta bordelu. Hnací motor pořízení robotického vysavače projíždějící v pravidelných intervalech místnost ve snaze udržet čistotu. Po měsíci si dovolím odpovědět na otázku, jak moc špatný výrobek se jedná. Pro někoho, kdo chce vysavač skutečně používat jde o vyhozené peníze, za které získá jen čisté utrpení ztrpčující život.
Především i malá místnost s úklidovou plochou 16-20 m2 v „chytrém režimu“ znamená minimálně 60-80 minut chaotického pohybu, bourání, přetlačování a snahu najít svou vlastní nabíjecí stanici, ze které vyjel a většinou posunul, namotal, nebo zatlačil někam. Vlastně těžko trefí i onu část místnosti, kde je nabíjecí stanice a hledá v opačném rohu. Co úklid, to originál a člověk si připadá, že se místnost musí neustále měnit sama od sebe (ano, mapu si nepamatuje, vytváří si neustále novou a novou).
Židle představuje 100 % jistotu záseku, akvarijní skříň 10 minut přetlačování a police s knihami minimálně 70 % šanci, že na tom kousku stráví mnoho minut neustálým bouráním, přetlačováním a nadskakováním na dřevo. Další specialitou jsou nerezové misku na vodu a granule. Odtlačí, přetlačí, dotlačí, najíždí … nepopsatelné, jak moc špatně napsané to celé je (naprogramované chování).
Malá úkázka, co dokáže Bobeš vyprodukovat (ráno pršelo) a jak si vede vysavač… v místnosti.