I mechanická filtrace by měla být v ideálním případě odstupňována. Ušetří to nějaký čas a značně se prodlouží interval čištění mechanické filtrace a současně nedochází k pozvolnému snížení průtoku. Samozřejmě vyčistit kyblík napěchovaný koulemi z mikrovlákna zabere maximálně 5 minut, s ručníkem okolo ventilů bez kapky vody, ale protože v mém případě dost často promlouvá nemoc, někdy mám co dělat vůbec abych udělal nějaké ty kroky navíc. Velice variabilní, nepředvídatelné a proto řešení v podobě odstupňované mechanické filtrace s heslem „na každý problém existuje řešení“.
Příklad rostlinného akvária (99 % osázení dna) a mechanický odpad, který musí zachytit mechanická filtrace. Jak je vidět z fotografie (HW-603 originální PP20), nasáté mechanické částice končí v mechanické filtraci a postupně se rozkládají. Vyškubané mechy, pupečník, nebo jemné listy rotaly s železnou pravidelností zásobují mechanickou filtraci nečistotami. Tlející rostliny jsou výborným zdrojem nežádoucího čpavku a přesvědčit živelné parmičky čtyřpruhé nelze. Každý den je plný skimmer a mechanická filtrace zachytí vše, co se nedostalo do skimmeru.
Biomolitan je sice výborné médium, ale vyčistit 5-6 cm silný PP20 dá zabrat a není to nic příjemného. Nakonec, není schopný zachytávat jemné částice, natož spory (mikrovlákno a vata ano), zpomaluje proudění a vůbec jde o překonané médium.
Keramické kroužky zůstávají nedostižné ve schopnosti zachytit nejhrubší částice (čti kusy rostlin) bez zanesení doposud jen tak něco nepřekoná. Nestojí mnoho, vydrží navěky a dají se pořídit v různých velikostech. Osobně používám Eheim Mech, protože jsou malé, tenké a vejdou se všude. Ve srovnání např.: Sunsun jsou násobně menší, přitom ale mají širší kanálek a tady se na baktérie opravdu nehraje. Také se lépe čistí, stačí vysypat do plastového cedníku, prohnat sprchou a šup s nimi zpět. Pod distanční vložku se vejde cca 500-500 ml (HW-604). Ideální místo, kde končí kusy pupečníku, listů … a také rozmělní proudění po celé ploše filtru. Přirozeně veškeré mechanické nečistoty zůstávají dole.
3D koule neboli mikrovlákno představuje dlouhodobě vrchol mechanické filtrace schopné zachytávat 10 μm, tedy dokáží zachytit i řasy z oškrábaného skla. Zachytí naprosto vše, co projde sítem keramických válečků, nebo biomolitanu. Biomolitan tak není vůbec potřeba člověk si pořídí dvě sady, které jen po vyčištění střídá. Vydrží hodně, ale hodně dlouho, dokonce jde prát v pračce. Ideálně se čistí tlakem pod sprchou, osobně je nechávám v cedníku a proženu tlakovou myčkou. Za 2 minuty jsou bílé jako sníh a připravené k dalšímu nasazení. Jde to i sprchou s regulovatelnou sprchovou hlavou. Opět, cílem je dostat z nich špínu a na baktérie se opravdu nehraje. I silně znečištěné neomezují průtok.
I před mikrovlákno stále používám jemnou filtrační vatu (stříhám si jí sám, ve dvou vrstvách – 2 kolečka) a ucpe se cca za 1 měsíc. Jednak jde o levné jednorázové médium, kterého si člověk může koupit kolik potřebuje a také dle schopnosti zachytit konkrétní velikost částic. Zarostlá funguje současně jako oddělovací vrstva. Po otevření kyblíku je voda krásně čirá a doplňková média neznečištěná. Jakmile zvednete vatu, uvidíte hnědý sajrat, který zůstal tam dole. I vata, nebo filtrační rounu je stále dobře použitelné médium a svůj účel plní více než dobře.
Do HW-604 se vejde 500 ml keramických kroužků Eheim Mech (jsou jedny z nejmenších), dále 2 balení koulí z mikrovlákna (20 ks), kroužek jemné filtrační vaty a pořád máme k dispozici další 2 litry na libovolné médium, přes které proudí mechanicky vyčištěná voda.
Jak je vidět na fotografii, pořád se mi tam vejde zbytek (cca 600 ml) Sera Siporax, dále dva malé sáčky pemzy a zbytek Biohome Plus (cca 200 g). Stejné v obou předfiltrech, tedy 4 litry biologické filtrace a k tomu 12 litrů biologické filtrace ve dvou Classic 600 (2217). Pořád se vejde pytlík zeolitu, aktivního uhlí, absorbérů … zkrátka co člověk potřebuje a nechce zasahovat do vlastního filtru s čistě biologickou filtrací.
S nějakým pečlivým skládáním se opravdu nemažu, nasypu kroužky, naláduji koule z mikrovlákna, překryji kroužkem vaty a naházím sáčky s biologickým médiem. Důležité je, aby precizně fungovala mechanická filtrace a protože je pořád dost místa, tak není důvod tam zbytky médií přidat. Klidně bych mohl celý objem naládovat koulemi, navrch dát filtrační vatu a fungovalo by to také. Jenže proč nevyužít 2x 2 litry a ještě zvednout kapacitu.
Jemný sáček s polymerovým médiem (Rataj Aqua Pura, Seachem Purigen) jsem do filtru umístil jako příklad, nikoliv proto, že bych ho používal. Vlastně se válí připraven „co kdyby“ přes 2 roky a pořád pro něj nemám uplatnění – obarvená voda je mým cílem a ještě k tomu váže nedostatkové NO3, které se snažím intenzivním hnojením udržet nad 25 mg/l. Před složením šel ven, stejně tak jsem mohl rozbalit sáček se zeolitem, nebo aktivním uhlím. Nechtělo se mi škubat do igelitu zalité médium, AP jsem měl na volno.
Takto složená mechanická filtrace vydrží měsíc, potom se musí vyměnit vata. Tedy prodloužený interval a je to lepší, než biomolitan (kostka/válec) na sání v akváriu, protože při vytahování se vždy nějaký ten bordel vrátí zpět do akvária. V kyblíku zůstane na dně a je vykydán v koupelně.
Závěrem bych se vrátil k biomolitanu. Ne není špatný, ale čistit 5-6 cm silný váleček je dřina a stejně se ho jen tak vyčistit nepovede. Jemnější se rychleji zanáší a omezuje průtok. Tedy aby měl biomolitan smysl, je potřeba vrstvit slabší vrstvy, ideálně v členitým povrchem, kde se lépe zachytí a usadí onen rozkládající se sajrat. I tady platí, že je třeba myslet na vlastnosti média.