Buldrovo doupě

Nový rok, nový rozbor vstupní (kohoutkové) vody mi doslova vyrazil dech, opět méně vápníku, hořčíku a nižší pH vody. S nízkou uhličitanovou tvrdostí se přímo váže (ne)stabilita PH a vody. A pokud do toho přidáme nitrifikaci a sycení CO2, problémy přijdou velice rychle a poklesy PH přichází velice rychle. Kolísání neprospívá rostlinám, rybám a nervům akvaristy.

Řešení mi poradil Mirek (díky), pravdou je, že jsem si dlouho nenechal udělat rozbor vstupní vody a zkrátka mě nenapadlo, že příčina leží v alkalitě. Věděl jsem velmi dobře, že mám problém s vápníkem, hořčíkem a vlastně i dusíkem. Vápník a hořčík jsem dodával ještě samostatně. Oblíbené hnojiva Rataj Bioflor Master a Nitrate Green obsahují jak vápník, tak i hořčík, avšak pro tak měkké a na minerály chudé vody, zdaleka nestačí.

No začal jsem dnes tím, že jsem pro jistotu lehce odsál nečistoty, současně jsem vyměnil média v mechanické filtraci (o mechanické filtraci – předfiltru) jsem již psal. Zkrátka celý kyblík jsem narval novou dávkou 3D koulí z mikrovlákna a samozřejmě provedl denní údržby zahrnující čištění skimmerů. Parmičkování nesvědčí mechům a pupečníku, proto mi neustále něco plave na hladině a plní skimmer.

Hydrogenuhličitan vápenatý (CaCO3) – kilogramová spása za třicet korun. Přiznám, že zkušenosti s dávkováním a nechtěl jsem to přehnat. Vzal jsem malou lžičku (0.5 ml) z testovací sady a rozmíchal v ve 250 ml vody. Po aplikaci jsem čekal přibližně hodinu, než jsem udělal první test uhličitanové tvrdosti (Sera) a za další dvě hodiny jsem test zopakoval. Netušil jsem, jak rychle se změny projeví, jak bude akvárium reagovat a 1.5-2°dKH bylo stále málo, proto jsem po třech hodinách aplikaci opakoval stejnou dávkou. Opět počkal a udělal jsem si další dva testy dKH s časovým odstupem. Když jsem konečně naměřil 4°dKH, což je takové optimum pro rostliny a dobrý poměr kyslíku a oxidu uhličitého, teprve nyní jsem pustil CO2 sycení a stále hlídám PH. Pro jistotu běží i vzduchování.

Moje filtrace je postavená na objemu a pomalému proudění. Hladina se velice lehce čeří (výměna plynů) a proudění vody po celém akváriu „líným“ tempem. Nejsem příznivcem silného proudění a předimenzovávání průtoků, nemyslím si, že je to dobré pro rostliny, stejně tak ani pro biologickou filtraci vody. V přírodě také většina rostlin roste v klidnější tropické vodě, nikoliv horské bystřině.

Zdravotní stav se začíná pomalu lepšit, ačkoliv do ideálu daleko a uzdravení v nedohlednu, přesto jsem si troufnul na větší údržbu akvária, přesto bylo nezbytné rozdělit údržbu na dvé fáze, které odpovídají možnostem – udržet se na schůdkách a udržet nástroje v ruce. Prosté, nezbytné a se Stillovou nemocí se záněty docela obtížné a především nepředvídatelné.

V první fázi jsem se soustředil na hustou síť rostliny Rotala rotundifolia, která tvoří významnou část plochy (objemu) akvária. Ne všechny rostliny jsou vysázené ve volném substrátu, naopak většinu jsem vysázel do členitého reliéfu dna, mezi kameny a kořeny mangrove. Působí to více přirozeně. Daní zůstává obtíženější prostřih a formování růstu rostlin, které zaplétám do velice úzkých prostorů.

• 

Rotala vydala na jeden celý 12 litrový kbelík a protože zbylo ještě trochu sil (nůžky v ruce a nohy na schůdcích), začal jsem stříhat také rozrostlý mech Vesicularia ferriei přilepený a navázaný na kořenech a kamenech a zredukovat plovoucí Salvinia nantans – hodně se přemnožila.

Ve druhé fázi o několik dní později jsem plně soustředil na pupečník – Hydrocotyle tripartita, protože růstem a vlezlostí patří k nočním můrám a prorůstá naprosto vším. Stačí malý kousek a začne na místě zachycení nekontrolovatelně růst. Sám pupečník vydal polovinu zmíněného 12 litrového kbelíku a musel jsem ho pinzetou a nakonec i rukama dostávat z dalších rostlin, kořenů a všech míst, kam se dostal. Dekorativní, ale velice invazivní rostlina.

Na řadu přišla Alternanthera reineckii, která sice biotopem nezapadá do Asie, ale jde o velice dekorativní a také velice náročnou rostlinu. Zástřih zdravých a krásně vybarvených rostlin už byl opravdu potřeba a rostliny se začaly větvit a prorůstat až na hladinu. Druhá polovina kbelíku byla naplněna. Čas zkrotit Limnophila sessiliflora, kterou ovšem stříhám praktický týdně, cca 5 cm nad substrátem a za týden je mám krásně vybarvené na hladině. Rostou velice rychle.

• 

Prostříhání všech 5 druhů čeledi Cryptocoryne už byla jen taková malá třešnička, která nezabrala tolik práce, jako vybírání prázdných ulit a odsátí nečistot z prostoru mezi kameny. Očekával jsem větší nepořádek.

• 

Eheim Multibox je velice užitečný pomocník a za tu cenu se vyplatil. Je to takové praktické udělátko – závěsná vanička, do které se dá zavěsit vše potřebné, poskytuje prostor na prostřih a další nástroje. S ručníkem po ruce a vaničkou zavěšenou na skle nenadělám a nemusím nic zbytečného uklízet. Nemoc přehodnotila investice a každý užitečný zlepšovák na usnadnění práce se zkrátka hodí. Skládací plošinka se schůdky a zábradlím, pojízdný naviják na hadice, výtlačné čerpadlo … člověk se musí přizpůsobit možnostem, ale i technikou a udělat to samé co nejsnadněji. Dlouhodobá investice do usnadnění.

Opět se ukázalo, že Eheim je zkrátka Eheim. Držák, kvalita a jistota funkčnosti s nedostižným přístupem k náhradním dílům.

Jak jsem chválil filtr Tetra Tec Ex 1200 Plus, nyní mu nemohu přijít na jméno, protože Tetra zvolila nepříliš dobrou konstrukci adaptéru a co hůř, podepřela celý filtr tristním těsněním, které po roce povolí. Nejsmutnější na celé situace zůstává absence náhradních dílů, konkrétně těsnících 0 kroužků, který je v adaptéru několika povolí po roce služby. Jediné co Tetra dodává je náhradní adaptér, který ovšem trpí stejným problémem a kroužky v novém adaptéru jsou taktéž po roce skladování na odpis a povolí. Zcela chybějící známky maziva na kroužcích už jen podtrhují nezvládnutí a podcenění materiálu těsnících kroužků. Když jsou nové, není s filtrem jediný problém, ovšem povolí a nastane problém.

Začalo to malým průsakem, který se postupně dostal až do filtrační hlavy díky styřelím O kroužkům a zlikvidoval celou hlavu. Původní adaptér opravdu prosakoval a na podlaze se začala vyskytovat voda. Sehnat náhradní kroužky rychle, tedy když už to teče dost dobře nešlo, náhradní výrobce neposkytuje a nakonec jsem skončil s filtrem ve škopku, který jsem pravidelně musel odčerpávat. Kroužky v Jihlavě nikdo neměl (stálo mě to 3 dny prakticky bez pohybu, protože tělo dostalo hodně zabrat – Stillova nemoc), eshopy sice ano, ale narovinu mi sdělili, že dodání až po svátcích. Nebylo zbytí a musel jsem objednat celý nový adaptér. Velice rychle přišlo zklamání. Popraskané kroužky v novém adaptéru prosakují ještě více a vodu už nestíhám odčerpávat zpět do akvária. Voda se dostala až do hlavy a proudový chránič reagoval vyhozením. To byla poslední kapka a nemá smysl řešit kroužky, když už se zničila i hlava a pořizovat novou hlavu. Prozradím, že filtr nyní naplnil písek na posypání chodníku.

Eheim Classic 2217 – v jednoduchosti je síla. Příslušenství nemá smysl zkoumat, jde o naprostý základ, přesto i základní hadice jsou krásně měkké a poddajné, žádný Tetra betonové hadice, ale krásně ohebná a dobře tvarovatelná hadice. Filtr tvoří prostý kýbl, napojení hadic a čerpadlo. U řady Eheim Classic jsou výtokové a sací napojení rozdílné velikost, ostatně má to svůj důvod a také to trochu komplikuje situace v momentě, když už má člověk reaktor, rozstřikovací rampu atd. Zkrátka a dobře, 2217 používá pro sání rozměr 16/22 mm, kdežto výtok 12/16 mm a je potřeba pořídit si přechodku. Stejně tak je dobré rovnou přihodit dvojité kohouty.

Jelikož se podělalo co mohlo, vzal jsem to celé z gruntu a každý, i sebemenší nedostatek techniky jsem řešil rovnou výměnou za Eheim. I tak prostá věc jako čirá vysokotlaká hadička pro C02 se po roce změnila v naleptanou mléčnou potvoru a žádala si výměnu. Vlastně prasklo i těsnění počítadla bublin (Up Aqua) a viskózní kapalina neustále někam mizela. O zpětném ventilu ve skleněném počítadle bublin (závity a napojení kovové) jsem si nedělal iluze nikdy, zpětný ventil používám od počátku kovový, který vyžaduje minimální tlak 2 bary. Camozzi je jistota, stejně tak jejich elektromagnetický ventil i jehlový ventil slouží třetím rokem zcela bez problému (spojky ACL/Camozzi). I takovou blbost jsem musel nahradit, rovnou jsem sáhl po Eheim (v podstatě to stejné, ovšem s lepším těsněním). Protože mám hadice za skříní těsně u zdi a není místo, místo standardního sání a rozstřikovací rampy Tetra (součást příslušenství filtru) jsem dal Eheim Set1 a Eheim Set2 v provedení 16/22 mm, které výrobce vybavil šroubovacím víkem pro snadné čištění hadic. Stačí odšroubovat a protáhnout kartáč. Kdyby se zátka ztratila, prodává se jako náhradní díl a tak prostá věc nabízí i možnost nasadit zátku s indikací průtoku. Jednoduché a přitom geniální řešení.

Další co mi doslova vyrazilo dech jsou čerpadla Aquatlantis Easy Flux v osvětlení (systém H2O). Mám dvě světla stejného typy a po roce chodu se čerpadlo natolik opotřebilo, že rozdíl v hluku činil 18dB. Vyosení rotoru dalo zabrat plastu okolo a vibrace postupně nabírali na intenzitě, až přišlo jednoduché řešení. Pryč s tím a do krytu nacpat malé filtrační hlavy Eheim, které se vejdou. Jde o jednoduché čerpadla interních filtrů, s minimálním průtokem, což mi vyhovuje. Slouží jen ke chlazení světla a ohřevu vody, nikoliv k nějakému většímu čeření hladiny. Od toho je tam prodloužená rozstřikovací rampa a proudové čerpadlo, vlastně i skimmer. A že si za to Aquatlantis nechá dobře zaplatit. Druhé světlo jsem kupoval nedávno za lidových 6900Kč (EasyLED 120 H2O).

… nakonec ani světla nezůstala původní, tedy jako celek, protože hlavy jsou nahrazení podstatně tiššími od Eheim. Nemám strach, že by Eheim zklamal a věřím, že investované prostředky se mi vrátí spolehlivostí a dlouhodobou životností.

Eheim je zkrátka Eheim!

Stabilizace akvária po dlouhé nepřítomnosti ubíhá správnou cestou, antagonismus ustupuje a rostliny se velice pomalu vrací k normálnímu stavu, včetně projevů fotosyntézy s jemnými bublinkami kyslíku ve sloupci táhnoucího se od listu k hladině.

Denně akvárium sleduji, výhoda dlouhodobé nemoci spočítá v dostatku času a udržování se v klidové pozici, jak jen to jde. Obden provádím nejdůležitější testy parametrů vody ve snaze vybalancovat doplňkové hnojení chybějících prvků a samozřejmě sleduji i „druhořadé“ jako jsou dusičnany a amoniak. Druhořadé pouze pro tentokrát, samozřejmě že koncentrace N02 + NH4 zůstává zásadní a nezměřitelná, jinak by nastaly problémy pro veškerý život v akváriu.  

Ustálil jsem se na kapkových testech Sera a JBL, protože mi přijdou nejspolehlivější a nejpřesnější, ačkoliv jako každý kapkový test, měření zůstane pouze hrubě orientační a každá šarže testu se trošku liší. Respektive jednou za čas nechám udělat laboratorní měření a získám tím přehled o přesnosti kapkových testů a tím získám více informací pro určení hladiny např.: draslíku apod. Hodí se si nechat udělat jednou za čas skutečné laboratorní měření, protože člověk získá velmi dobrou představu o hodnotách v akváriu a dokáže si lépe poradit při nenadálém problémy s tím či oním prvkem.

K čemu jsem se zatím nedokopal je použití tekutého uhlíku Seachem Flourish Excel, nikoliv prostě proto, že bych měl strach z následků, ale prostě proto, že akvárium není plně stabilizované a nechci ho ještě více rozhodit. Samozřejmě se Staghorn drží, ale pomalu a postupně ustupuje. Zejména z rostlin. Na kořenech a šutrech ho ještě musím vydrbat kartáčem. Jinak tekutý uhlík aplikuji na konkrétní místo injekční stříkačkou (vypnutí filtrace a pohybu vody), které řasu spálí na červený chlup, který s chutí vyžerou šneci. Funguje to, už jsem to dělal a prostě čekám na stabilizaci, než Staghorn zlikviduji tekutým uhlíkem.

Zážitků s těmito neunavitelnými plavci, zápasníky a vůbec jejich svéráznou živelností, disponuje každý akvarista. Nejsem výjimkou, i když ty moje jsou „prý mimo tabulky“. Neuplyne ani minuta, kdy by v akváriu neprobíhala minimálně jedna honička, zpravidla dvě až tři současně v různých částech a více aktérů. Samozřejmě parmičky se vyznačují svébytným soubojem, tedy tancování v kruhu, který probíhá už tradičně kdekoliv, zejména pak mezi nejkřehčími rostlinami. Oblíbený je zejména pupečník, který se akvaristé snaží kultivovat, usměrňovat a tvarovat na kořeny, kameny a dalšími rostlinami. Péče a píle odmění svým soubojem, ve kterém nehledí na okolí a zdemolují prakticky vše, zejména v mém případě trpí bujarý a kultivovaný pupečník. Skutečná demolice nastává, když jim do houště pupečníku zdrhne červík (larvy komárů, žábronožka solná), to se místo dvou nahrne do inkriminovaného místa celé hejno a bude hledat tak dlouho, dokud červík neskončí v žaludku. S přehledem zdemolují rotaly i pupečník. Asi proto, aby skimmer nezahálel.

1. Jsou velice plaché a citlivé na světlo, dávají přednost nižší intenzitě a dlouho jim trvá, než si zvyknou na postupné rozednívání a stmívání
2. Potřebují odpočinkovou zónu, mezi kořeny, kameny a krytím rostlin, kde odpočívají zavěšené hlavou dolů (typické chování)
3. Nezáleží kolik jich máte, spolehlivě se oškubou a zredukují. Ze 40 mi jich zbylo 32 za 8 měsíců. Jen jedna jediná skončila život tak, že zajela do dropcheckeru. Dodnes je záhadou, jak se tam dokázala dostat.
4. Těšíte se na dlouho očekávané krevety? Parmičky také, protože se z nich stane oběd a při hledání chutného oběda ještě zdemolují všechny rostliny a mech ukrývající krevety
5. Čím větší teritoriální a agresivní divočák, tím rychleji skončí oškubaný bez ploutví a nezbyde nic jiného, než se smířit se ztrátou ryby
6. Jsou to mrchy vybíravé. S průmyslovým krmivem (Hikari, Tetra, Sera, …) se příliš neobtěžují, s mraženým krmivem taktéž, ale jakmile do akvária vložíte živé červíky, do 5 vteřin jsou těsně pod hladinou a žravé šílenství začíná.
7. Při žravém šílenství padají na dno jemné šupiny, jistota, že se potlučou mezi sebou
8. Minimálně hodinu po skončení krmení živou havětí budou hledat dezertující havěť po celém akváriu
9. S větším počtem se mydlí už jen mezi sebou.
10. Když chcete nějakou rybu vylovit, zaručeně o tom ví a už jí v rostlinách nenajdete
11. Na odlov divočáků neplatí ani noc a baterka, bez ohledu na to, jak jsou ostatní „zblblé“, konkrétní ryba tuší a zdrhá i tak
12. Mechovky jsou podstatně háklivější na cokoliv, třeba bouchnutí dvěří
13. Jediné s čím se snesou jsou pancéřníčci u dna, zbytek skončí jako oškubaná ponorka

•