V doupěti se pokrytecké genderově vyvážené hyperkorektní žvásty nevynucují, nevyžadují a neočekávají.
Děkuji výrobci za nevšední zážitky a velice oceňuji snahu používat co nejtenčí plasty v zájmu ekologické zátěže. Děkuji za krásných 150 litrů na podlaze.
Když vyřešíte problém s těsněním, nedořešený návrh konstrukce, prosakující ventily … tak praskne základní „materiál“. Slovo „materiál“ berte s rezervou, sotva 1 mm plast a nepovedené vyhotovení. Protože jde o velice ostrý obrobek, který navíc praskl, není se čemu divit, že těsnění o síle dvou kočičích chlupů prostě nemohlo vydržet neporušené.
Důvody proč investovat (a také se poprat s hadicovou chobotnicí) do dodatečné externí filtrace mohou být různé, osobně preferuji techniku mimo akvárium a další objem filtrace se hodí. Mechanická filtrace slouží prostě k tomu, že lapá všechen bordel z akvária a tudíž se nemusí zasahovat do biologické a chemické filtrace, kterou plní vlastní vnější filtr. V mém případě se jedná o velice tichý a přitom objemný filtr Tetra Tec EX 1200+, nacpaný již popsanými médii. Prakticky do něj lezu jednou za měsíc, kdy vyměním jemnou filtrační vatu a dva filtrační sáčky s médii v horním koši. Aktivní uhlí nevydrží déle než měsíc (chemická filtrace), čili do filtru musím. Sejmout hlavu a vyměnit dva připravené filtrační sáčky s novou vatou se dá zvládnout bez zbytečného nepořádku v za několik minut.
Oproti tomu do mechanické filtrace člověk musí lézt podstatně často, protože se v ní ukládá všechen bordel z akvária a musí se pravidelně čistit. Proto je dobré provozovat mechanickou filtraci odděleně se snadným přístupem
Hlavním lákadlem pro Sunsun HW-603 bude asi objem a pořizovací cena. Opět zdůrazním pořizovací, protože v konečný účet vyjde pořádně draho a to nemluvím o vedlejších škodách na nervové soustavě např.: nadšení z vytopení. Nebudu chodit okolo horké kaše, jde o šmejd nejhrubšího zrna se zárukou spolehlivého vytopení. Aktuálně mám třetí kus (2 reklamace) u kterého došlo k nezbytným úpravám.
Filtr přijde v obyčejné papírové krabici, která obsahuje všechny povinné náležitost a tím celé zkoumání skončí. Zpracování … a právě tady začínají noční můry. Hlava byla u všech třech kyblíků křivá jak turecká šavle. Rozdíl téměř 8 mm dává tušit, že se nikdo nezabýval výstupní kontrolou. Alespoň u prvního kusu s tím prostě nešlo nic dělat. Druhý též křivý, ale relativně v pořádku a už jsem tím tak nějak počítal a upravil těsnění. Těsnění by vydalo na samostatnou kapitolu encyklopedie nadávek. To jsem ještě netušil jaké zážitky mi připraví. Fajn, tak to vezmu do koupelny a zkusím udělat test … no samozřejmě protékal, přesto abych jim to znovu omlátil o hlavu, zkusil jsem vlastní těsnění. Zabralo to … tedy alespoň v koupelně při „nevadí testu“. Kyblík jsem zapojil a celých 18 hodin používal, než povolilo těsnění kohoutu a krásných 200 litrů skončilo na podlaze. Za ty prachy, no nekupte to. Opět reklamace a po dvou týdnech přišel nový kus. Přesně jsem věděl, co mě čeká (samozřejmě hlava opět křivá a těsnění opět tragédie), ovšem tentokrát jsem na to šel od podlahy. S originálními ventily jsem se nepáral, pryč s tím a nahradit kompletně Eheim, včetně rychlospojek a tedy opravdu jen otočit ventily a vynést ven k vyčištění. Taktéž výměna těsnění opět zabrala a už celý měsíc funguje zcela bezproblémově.
Kromě „vysoké kvality“ mají ještě jednu věc společnou. V každém kyblíku bylo několik kousků odřezků plastů a silný chemický zápach až za humna.
Za málo peněz … hodně zábavy!
P.S.: každý dvojitý kohout s rychlospojkou Eheim stojí přes 650 Kč, ale je klid. Stejně jako průmyslové silikonové těsnění (za pár korun) … to všechno do levného kyblíku Sunsun.
Nechci nikoho směrovat, pouze uvádím osobní příklad toho co používám, jaké důvody mne k tomu vedou a jak často měním, nebo čistím.
Mechanickou filtraci tvoří externí kyblík Sunsun HW-603 s obyčejným molitanovými náplněmi PPI10 a dvěma PPI20, které mají za úkol zachytit veškeré hrubé nečistoty. V podstatě nejde o nic jiného, než kyblík na bordel, ve kterém zůstane viset vše, co se nemá dostat do vlastního filtru a prodlužuje se tím nutná údržba filtru a regenerace zanesených médií. Kouzlo levného a relativně objemného předfiltru tkví v přístupnosti a velmi jednoduché výměně náplní (… taková je teorie, praxe díky kvalitě Sunsun vypadá úplně jinak). Hlavní devízou jsou levná média, která prostě vyperete, vydrbete bez nějaké šetrnosti. Protože k ničemu jinému, než k zachycení bordelu nejsou a i když se na nich samozřejmě usazují baktérie, tak se není potřeba obávat nešetrného zásahu, neboť biologickou filtraci zajistí vlastní filtr.
Ale zpět k vlastnímu filtru, jehož hlavní účel tkví v biologické a chemické filtraci. V prvním koši se nachází hrubé porézní keramické kroužky, jejichž hlavním účelem je rozrušení proudění nasáté vody tak, aby voda jemně proudila po celé ploše. Druhotným účelem je zachycení mechanických nečistot, jež se do filtrace mohou dostat i při použití mechanického předfiltru. V tomto případě by bylo velice kontraproduktivní a zbytečné je uzavírat do filtračních sáčků a proto jsou „uzemněné“ 3 cm silným biomolitanem PPI20 sloužící jako plocha pro osídlení a dokonalé očištění vody od hrubých nečistot. Menší nevýhodou zůstává skutečnost, že v relativně krátké době zanese a je potřeba jej vyčistit. S výměnou není třeba spěchat, vydrží déle než půl roku.
Ve druhém koši používám vysoce porézní médium Rataj Aquadetox o celkovém objemu 1000 ml. Nazvěme to „sňatkem z rozumu“, protože funguje stejně dobře jako Seachem Matrix při poloviční ceně. Zároveň máte jistotu, že neobsahuje „bordel“ a další „přísady“, jako obyčejná pemza. Necelých 300 Kč za prakticky neomezenou životnost, pokud se pravidelně regeneruje se vyplatí. Obecně mám výrobky od firmy Rataj ve velké oblibě, ale to je můj osobní názor a každý nechť si vybere sám.
Třetí koš obsahuje dvě hlavní složky, tou první jsou zeolitová média (Rataj Bioactive Filter 1000ml), které slouží k chemické filtraci a dalšímu stupni biologické filtrace. Druhou složku tvoří anaerobní médium Seachem de*Nitrate (500ml).
V posledním koši používám dva sáčky Rataj Aqua Pura, opět levnější Seachem Purigen se stejnými vlastnostmi, jemnou filtrační vatu a v případě potřeby ještě aktivované uhlí, rašelinové granule … tedy to, co je aktuálně zapotřebí při léčení apod. Jednak je k tomu přístup za druhé, náplně se mění podstatně častěji. Uhlí jsem kvůli počátečnímu návalu živin uvolňovaných po založení, tedy v době, kdy není nastartovaný růst rostlin nasadil k odbourání přebytečných živin a zabránění divokého bujení řas.
P.S.: Než zapojíte cokoliv od Sunsun, udělejte si test těsnosti v koupelně … minimálně předejdete vytopení.
Filtr přijde ve standardní prodejní kartonové krabici s ochrannou bublinkovou fólií a vlastní krabicí na příslušenství. Nic překvapivého a současně nic, co by se mělo nějak blíže zkoumat, protože to prostě není zapotřebí, koneckonců skončí velice rychle v recyklačním kontejneru. Všechno povinné i nezbytně nutné – nic více, nic méně.
Příslušenství se nachází v samostatné krabici, kde najdeme 3 metry hadice 16/22 mm, která je od výroby nařezána na délku 1.5 m. Vlastní hadice je prostě obyčejná hadice s lehce nahnědlým tónem (má to svůj důvod) a je relativně poddajná (ponoření do teplé vody je žádoucí, protože se potom lépe nasazuje) a drží tvar. Dále zde najdeme rozstřikovací rampu, sání s přibaleným biomolitanem, který zabraňuje nasátí drobných rybek a krevet do útrob filtru, plus souží jako lapač mechanických nečistot. Avšak je dosti hrubý a pro potěr není nepřekonatelný. Dále je tu 16 nástavců (8 + 8) a 8 přísavek. Opět nic, co by nebylo kdekoliv jinde. Samozřejmě jde o základní vybavení, které nemá vychytávky v podobě zámků, které umožní čištění hadic bez nutnosti demontáže. Cena se musí někde projevit.
Samotný filtr disponuje objemem 12 litrů, což je v této kategorii velice dobrý údaj. Je vyrobený z velice pevného plastu a na materiálu se zde opravdu, ale opravdu nešetřilo. To samé platí o filtrační hlavě, kde je příkladně provedené těsnění (vyměnitelné) a je vidět, že jde o kvalitní výrobek s dlouhodobou životností. Jednoduchý a přesto poctivý. Zde není co vytýkat, a to platí i elektrické bezpečnosti a elektromotoru (vinutí). Vše je příkladně zpracované, mnohdy o třídu lepší než u konkurence. Připojení a odpojení se provádí pomocí adaptéru s ventily … ta samá věc, jako kdekoliv jinde. Rozdíl je ten, že upínání je dvoufázové, tedy nejdříve je nutno uzamknout adaptér pomocí malé zelené páky a teprve poté zajistit hlavní pákou, která zajistí tlak na styčné plochy s těsněním. Upozorním, že je zde potřeba poctivě mazat a těsnící kroužky (samostatný díl) pravidelně měnit. Tetra nabízí ventily, adaptér s ventily, ale samostatné těsnící kroužky nikoliv (pasují od Eheim), nebo o nich prostě nevím. Ostatní zbytek příslušenství a náhradních dílů není problém zakoupit a k mazání stačí obyčejná silikonová vazelína (např.: Eheim).
Filtr obsahuje 4 připravené koše s filtračními médii. V prvním koši (od spodu a orientujeme se podle směru proudění vody) jsou hrubé porézní keramické kroužky s hrubým biomolitanem, které slouží k rozrušení proudění a mechanické filtraci a jsou překryty biomolitanem. Ve druhém koši výrobce přibalil Bioballs – plastové kuličky s velkou plochou, kterou osídlí „biofilm“ baktérií a které pomáhají s prouděním a mechanickou filtrací. Další dva koše jsou narvané biomolitanem (celkem 4ks vysoké asi 4 cm) a jemnou filtrační vatou na konci. Výrobce přidal i dvě balení aktivního uhlí (samostatně v krabici s příslušenstvím).
Hlavní důvodem pro nákup filtrace Tetra Tec EX 1200 Plus nejsou filtrační média a příslušenství, nýbrž zpracování, spotřeba a minimální hlučnost. Bez nadsázky jde o jeden z nejtišších filtrů na trhu, ne-li nejtišší ve své kategorii. Hodí se pro akvaristy, kteří si svůj filtru dovybaví po svém a neplatí za zbytečnosti.
… se jedním slovem opravdu povedl a překvapí nejen svou cenou, za kterou člověk získá opravdu poctivě zpracované akvárium s velice atraktivním vzhledem. Dostatečně silné sklo (8 mm) s překvapivě vynikající průzračností, která se hravě vyrovná akváriím prodávaných s přívlastkem „Optiwhite“. Výztuhy, lepení, broušení – vše na jedničku s hvězdičkou a broušený hliník s imitací ořechu vypadá opravdu nádherně. Podtrženo bezchybným slícováním, kde vše do sebe zapadá a nic pozornému oku nepřekáží. Měkký materiál obou částí překrytu se neprohýbá, dobře se čistí, usazuje a obsahuje mimo standardního madla i zásuvné krmítko. Průchody jsou dostatečně velké pro pojmutí 16/22 mm filtračních prvků, hadiček automatického dávkovače kapalného hnojiva, vodičů osvětlení, pH sondy a další techniky. Není co vytknout, tento set prostě výslovně počítá s osazením externí techniky a plné dovybavení akvária.
Z ekonomického hlediska dává smysl si připlatit za verzi H20, které obsahuje čerpadlo a voda chladí LED čipy (životnost) a současně ohřívá vodu. Díky velké setrvačnosti při běžných pokojových teplotách se prakticky topení nepoužívá a něco málo ušetříte na spotřebě. Bohužel, čistit to je trochu za trest a nějaká ta nadávka padne. Složité to není, ale chce to roztok a proud vody, bez kterého se nános nedá příliš dobře odstranit. Účinné, ale strávíte více času s údržbou. Bonusovou vlastností zůstává čeření hladiny s použitím hlubší rozstřikovací rampy, nebo Poppy Pipe apod.
Samotné světlo je tvořené LED diodami (bílá, teplá bílá, modrá a červená) s nadstandardní optikou a úhlem 120°. Při délce 105 cm a hliníkovým chladičem poskytuje 4519 lm 6800K při maximální spotřebě 52W. Na „set“ svítí opravdu dobře a při 60 cm vodním sloupci dostatečně i pro pěstování náročnějších kobercových rostlin např.: Micranthemum umbrosum – Monte Carlo, nebo Hydrocotyle tripartita. Krytí IP8X je už takový standard, stejně jako délka kabelu, nebo napájecí adaptér. K řízení osvětlení se vyplatí přikoupit Easy Led Control, který poskytuje komfortní řízení a plynulé rozsvěcování a stmívání, kterým se dá simulovat východ a západ slunce.
Skříňka se musí dokoupit samostatně (zaběhlý standard) a nabízí se v mnoha barevných provedení ve dvou variantách 18 mm a 40 mm. Osobně jsem si vybral 40 mm s nosností 900Kg. Samotné složení zvládne člověk do půl hodiny a skříňka je velice bytelná. Hlavní průchody pro vodiče a techniku jsou umístěné v okrajích, dostatečně široké a jediné co bych uvítal je průchod do horní police. Přece jen, externí filtrace a dávkování oxidu uhličitého si vyžádá nějaké to místo. Když se k tomu přidá reaktor, sterilizace vody, mechanická předfitrace, … prostor je beznadějně plný. Druhou polovinu tvoří půlený prostor policí, která pojme další techniku a příslušenství. Škoda, že se do police nevejde standardní set pro pěstování artémií, ale to už je detail. Inu platí, že žádná sériově vyrobená skříň není ideální a každá skříňka je svým způsobem mála 🙂
… s denní prohlídkou souhrnných logů událostí, včetně stavu hardwarových chyb a událostí datového pole. Co přesně uvnitř selhalo a proč nefungovaly elementární ochrany napájecího zdroje? To zjistím leda při pitvě, ale i tak tomu moc šancí nedávám. Celá primární i sekundární strana je jedna velká roztavená polévka součástek. Podotýkám, že nebyla ani bouřka (rozvody jsou chráněné B + C), dodatečná ochrana proti přepětí (D), včetně všech přívodů (síťové kabely) a záložní zdrojem (APC SmartUPS). Havárii nezpůsobila ani teplota prostředí, nebo vlhkost.
Kde udělali soudruzi v NDR chybu? Pravděpodobně v návrhu ochran napájení, nebo se jednalo o bezchybně fungující „kurvítko“, které donutí zákazníka koupit si nový výrobek. Kdyby odešel jen NAS, tak bych to moc neprožíval, ale faktem, že mi sebral čtyři disky, už docela naštve. Záruka vypršela před 17 měsíci a disky si reklamovat nelze. Ani to nebudu zkoušet.
Ve výsledku dražší legrace, ale nejsem tak bohatý, abych si koupil nekvalitní výrobek. Napájení Seasonic, základní deska Supermicro s procesorem Epyc 3101, 32GB operační paměti ECC-RDIMM, čtveřice 4TB disků a systémový disk Kingston KC2000 M2.2280 s kapacitou 250GB, chlazené 6 ventilátory Arctic 120 PWM CO ve starší skříni Fractal Define R3 🙂 Minimálně na 5 – 6 let mám pokoj a jistotu.
Synology si nechalo zaplatit, ano cenu vlastního řešení navyšují disky (Gold jsou prostě dražší), ale alespoň se nebudu dívat, jak mi odpad s exkluzivní cenou zničí všechny disky.
Ne, opravdu nechci mluvit o dámských nájezdech na prodejce obuvi. Na první pohled nezajímavé, nezáživné, ale celkem důležité míti nohy v jednom kuse, bez hřebíku v chodidlech a přijatelném tepelném komfortu, zejména když je venku zima, od rána do noci padá déšť se sněhem a nohy se pohybují mezi kalužemi s „překvapením“, blátem, žebříkem … 15 – 16 hodin. I řemeslníci a lidé dělající rukama jsou lidé, kteří hledají kvalitní oblečení, obuv a recenzí, zkušeností, nebo testů se v tomto segmentu trhu nedostává. Recenze běžeckých bot se cpou zákazníkovi horem dolem, ale u pracovně bezpečnostních bot jste odkázáni na chlapi vedle vás. Ta tam je doba, kdy se do práce chodilo v tom nejhorším, těsně před vyhozením.
Základem pracovní boty je stélka proti propíchnutí, protože o zapomenutý hřebíky, kusy ocele, nýty, … není nikdy nouze a propíchnutá noha skrz na skrz se hojí dlouho a není to zrovna příjemné. Některé zážitky se opakovat nemusí, ale i nepříjemná zkušenost formuje budoucí rozhodnutí. Tužinka ve špičce chrání nohy před rozdrcením např.: nesete-li kus železa, těžkou skříň a upadne, tak to většinou schytají prsty u nohou (pozn.: bolí to). Dále brání např.: přejetí ještěrkou, kotoučem, nebo ráně paletovým vozíkem s paletou. Nezabrání kousku vodiče proniknout „vrchem“, ale lepší kousek měděného vodiče, než stovka hřebík v noze. Stélka má i tu výhodu, že s takovou botou prostě zašlápnete (ohnete) hřebík a je od něj klid.
Od pracovní boty ještě očekávám protiskluzovou podrážku (není nic lepšího, než hodit tlamu na mokré šikmé ploše, obvykle s něčím těžkým v ruce) a samozřejmě podrážku absorbující dopadovou energii. Když skáčete ze žebříku, rampy, rozdíl poznáte na první dopad.
Osobně jsem si oblíbil značku „To Work For“ a i když nepatří mezi nejlevnější lidovky, URBAN S3 ESD SRC mi zachránil nohy před bolestí tolikrát, že se prostě vyplatí. Zatím jsem nenašel pohodlnější botu pro celodenní nošení. Měkká, přesto jistá chůze po čemkoliv. Snese uklizené dílny po stavební bordel (pozor, není nepromokavá) a menší nedostatek je špička, respektive gumová ochrana špičky, která se snadno okope (a stejně snadno nataví zpět). Nohy se nepotí ani po 12 hodinách pod rozpálenou plechovou střechou s minimem možností větrání. Nejlépe se cítí v suché dílně, protože na chytání vlhkého prachu jsou specialisté. To stejné se dá říci o sandálech RUNNER ESD S1P SRC … v podstatě stejné, ale jsou to prostě sandále.
WHEELS MF S3 HRO SRC jsou po všech stránkách super, ale bohužel nevydržela podrážka a po roce je slušně (rovnoměrně) zbroušená do hladka a natolik opotřebená, že bych hodil prostě hubu i na mokré silnici. Druhou nevýhodou je snadnost, jakou se nechají „okopat“ a protože jde o „terénní boty“, je odolnost a tudíž i životnost docela důležitá. Kotníkové boty jsou do prostředí, kde se s nimi nebude zacházet zrovna v rukavičkách a nové boty VM Footwear Dublin S3 (já blbec si přečetl a uvěřil v chybný popisek a bohužel chybí absorbční schopností, které nabízí až model Rockford).
Na druhou stranu, mojí noze sedí jako ulité, netlačí a nejsou zbytečné široké (s úzkou nohou se boty vybírají špatně). Tkaničky, respektive materiál originální tkaniček rád nemám (rozvazují se) a s vložkami se nepářu, mám svoje oblíbené a prostě je vyměním za takové, které mi vyhovují.
Nejsem přehnaný estét, ale snažím se zaplacené udržovat v dobrém stavu. Jednou týdně vykartáčuji, ošetřím kůži včelím voskem s horkovzdušnou pistolí, aby byla kůže měkká a pružná, ale větší pozornost jim nevěnuji. Prostě bota, co musí fungovat.
Bota disponuje zalitou špicí, laicky a v nadsázce řečeno, gumovým nárazníkem, který brání okopání a zničení kůže. Ani 2mm silná kůže neodolá a prořeže se. Gumový nárazník je fajnová věc (škoda, že Wheelsky nemají). Jinak vypadá celkem solidně zpracovaná, vložky působí proti botě poměrně lacině, ale ty dají vyměnit a mění se běžně za nové, nebo jiné, individuálně preferované. Podrážka držela i na železe se sklonem 45°C s valící se vodou, takže co více si přát. Sice chybí odpružení, ale pokusný přechod přes M12x60 zcela bez problémů.
Konzervativní telefon přijatelných rozměrů, rozumnou výdrží a schopnou navigací, která se neztratí za první křižovatkou. Telefon pro konzervu středního věku, ovládanou despotickým Outlookem, dohledávajíc technickou/projektovou dokumentaci a přijímání neustálých telefonátů. Zkrátka a dobře něco, co bude fungovat a když se rozfláká, tak se prostě rozfláká a ztráta nebude tolik bolet.
Co jsem nikdy neřešil byl fotoaparát, v zásadě umím fotit a jen s automatikou a maximální fotografický výkon se omezuje na podklady k dokumentaci, reklamacím poškozených zásilek a další podobné činnosti. Stačí když je vidět označení, vodiče, zapojení, nebo následky 🙂
Nad rámec hardwarových vlastností jsem hledat telefon s 3.5mm jackem, slotem pro paměťovou kartu a svižný chod (dostatek paměti). Bonus byl build bez sociálního magořince v čele s Retarbůčkem (prasata dolující data i těch, které s Retardbůčkem nechtějí mít nic společného), nebo možností nemilosrdné likvidace bez nutnosti rootovat telefon, či nahrávat alternativní ROM. Twitter mám asi 10 let a napsal jsem tam přesně 11 odpovědí, prostě taková rychlejší RSS čtečka.
Xiaomi mile překvapilo četností aktualizací a bezpečnostních záplat, které nelze srovnávat s třikrát dražím Samsung Galaxy S3, kterému bylo nějaké záplatování a aktualizace těžce u zadele. Svižnost zůstává prakticky stejná (buildy jsou celkem dobře vyladěny), baterie drží a telefon zkrátka funguje v plně šifrovaném režimu (mimochodem i pro připojení používám VPN SecureLine od Avast) Nespočet šrámů a ran schytalo odolné pouzdro, které chrání proti poškrábání nepříliš kvalitní plast a ochranu skla.
Co se moc nepovedlo jsou záda, respektive měkký plast. Kovové spony i odstřižky měděných vodičů zanechávají na zádech hluboké rýhy (proto pouzdro) a fotoaparát, který se trochu ztrácí při zhoršených světelných podmínkách a ostření na minimální vzdálenost, je-li potřeba vyfotit nějaký detail. Za ty peníze spolehlivý sluha a despotický vládce času.
Zaplaťpánbůh za zimu – sníh, déšť a mráz, který alespoň neprobudil k životy bodavé vosy. Raději se pohybovat na hranici mrazu s promočeným oblečením (13 hodin deště se sněhem ), než schytat nejméně desítky vos. S výjimkou kompletně vytopených a tím myslím, že bez osekání a vysekání vrstvy zatvrdlého jílu, byste se ke svorkovnici nedostali, slouží každé světlo jako útočiště pro vosí kolonie. Špína, prach, vosí hnízda, … v každém světle s komponentami v různém stavu poškození. Je zázrak, že svítí.
Světla přivezla dodávka SMJ přímo na místo i bednou nových žárovek (150W), vcelku kvalitních Osram a šlo se instalovat. Nejprve nastříhat vodiče CYKY-J 3x 1.5mm2 a poté rozebrat. Slovy nelze popsat, avšak až na jediné, svítí nakonec všechny. Fotografie vydají za tisíc slov.
Naštěstí na přechod pod Kopečkem a zastávku si SMJ objednalo nové a špičkové LED osvětlení.
Vzhledem k technické nedokonalosti jehlového ventilu Camozzi při výrobě, bylo potřeba naplnit láhev dříve, než v předpokládaném termínu. Stalo se, problém byl vyřešen, ale poloprázdná láhev zůstala. Krajské město, internet plný informací o plnění … stejně člověka pošlou do háje (zdravím zejména Linde). Většinou se omluví, že takto malé láhve prostě nedělají, nebo se musíte smířit s tím, že láhev tři týdny neuvidíte, protože dříve se do plnírny nedostane.
Konec světa 1km, Jihlava 3km …
Tlaková láhev pro CO2 o objemu 2 litru s ventilem W28.1, nebo abych byl přesný, W28.1 x 1/14″ o výšce 420mm. V Jihlavě a okolí neřešitelný problém a nezbývá než s ní dojet až do Třebíče, protože 60 litrové akvárium připojení k 26.8 litrové bombě působí v místnosti trochu jako stoh uprostřed fotbalového hřiště 🙂