Ne, opravdu nechci mluvit o dámských nájezdech na prodejce obuvi. Na první pohled nezajímavé, nezáživné, ale celkem důležité míti nohy v jednom kuse, bez hřebíku v chodidlech a přijatelném tepelném komfortu, zejména když je venku zima, od rána do noci padá déšť se sněhem a nohy se pohybují mezi kalužemi s „překvapením“, blátem, žebříkem … 15 – 16 hodin. I řemeslníci a lidé dělající rukama jsou lidé, kteří hledají kvalitní oblečení, obuv a recenzí, zkušeností, nebo testů se v tomto segmentu trhu nedostává. Recenze běžeckých bot se cpou zákazníkovi horem dolem, ale u pracovně bezpečnostních bot jste odkázáni na chlapi vedle vás. Ta tam je doba, kdy se do práce chodilo v tom nejhorším, těsně před vyhozením.
Základem pracovní boty je stélka proti propíchnutí, protože o zapomenutý hřebíky, kusy ocele, nýty, … není nikdy nouze a propíchnutá noha skrz na skrz se hojí dlouho a není to zrovna příjemné. Některé zážitky se opakovat nemusí, ale i nepříjemná zkušenost formuje budoucí rozhodnutí. Tužinka ve špičce chrání nohy před rozdrcením např.: nesete-li kus železa, těžkou skříň a upadne, tak to většinou schytají prsty u nohou (pozn.: bolí to). Dále brání např.: přejetí ještěrkou, kotoučem, nebo ráně paletovým vozíkem s paletou. Nezabrání kousku vodiče proniknout „vrchem“, ale lepší kousek měděného vodiče, než stovka hřebík v noze. Stélka má i tu výhodu, že s takovou botou prostě zašlápnete (ohnete) hřebík a je od něj klid.
Od pracovní boty ještě očekávám protiskluzovou podrážku (není nic lepšího, než hodit tlamu na mokré šikmé ploše, obvykle s něčím těžkým v ruce) a samozřejmě podrážku absorbující dopadovou energii. Když skáčete ze žebříku, rampy, rozdíl poznáte na první dopad.
Osobně jsem si oblíbil značku „To Work For“ a i když nepatří mezi nejlevnější lidovky, URBAN S3 ESD SRC mi zachránil nohy před bolestí tolikrát, že se prostě vyplatí. Zatím jsem nenašel pohodlnější botu pro celodenní nošení. Měkká, přesto jistá chůze po čemkoliv. Snese uklizené dílny po stavební bordel (pozor, není nepromokavá) a menší nedostatek je špička, respektive gumová ochrana špičky, která se snadno okope (a stejně snadno nataví zpět). Nohy se nepotí ani po 12 hodinách pod rozpálenou plechovou střechou s minimem možností větrání. Nejlépe se cítí v suché dílně, protože na chytání vlhkého prachu jsou specialisté. To stejné se dá říci o sandálech RUNNER ESD S1P SRC … v podstatě stejné, ale jsou to prostě sandále.
WHEELS MF S3 HRO SRC jsou po všech stránkách super, ale bohužel nevydržela podrážka a po roce je slušně (rovnoměrně) zbroušená do hladka a natolik opotřebená, že bych hodil prostě hubu i na mokré silnici. Druhou nevýhodou je snadnost, jakou se nechají „okopat“ a protože jde o „terénní boty“, je odolnost a tudíž i životnost docela důležitá. Kotníkové boty jsou do prostředí, kde se s nimi nebude zacházet zrovna v rukavičkách a nové boty VM Footwear Dublin S3 (já blbec si přečetl a uvěřil v chybný popisek a bohužel chybí absorbční schopností, které nabízí až model Rockford).
Na druhou stranu, mojí noze sedí jako ulité, netlačí a nejsou zbytečné široké (s úzkou nohou se boty vybírají špatně). Tkaničky, respektive materiál originální tkaniček rád nemám (rozvazují se) a s vložkami se nepářu, mám svoje oblíbené a prostě je vyměním za takové, které mi vyhovují.
Nejsem přehnaný estét, ale snažím se zaplacené udržovat v dobrém stavu. Jednou týdně vykartáčuji, ošetřím kůži včelím voskem s horkovzdušnou pistolí, aby byla kůže měkká a pružná, ale větší pozornost jim nevěnuji. Prostě bota, co musí fungovat.
Bota disponuje zalitou špicí, laicky a v nadsázce řečeno, gumovým nárazníkem, který brání okopání a zničení kůže. Ani 2mm silná kůže neodolá a prořeže se. Gumový nárazník je fajnová věc (škoda, že Wheelsky nemají). Jinak vypadá celkem solidně zpracovaná, vložky působí proti botě poměrně lacině, ale ty dají vyměnit a mění se běžně za nové, nebo jiné, individuálně preferované. Podrážka držela i na železe se sklonem 45°C s valící se vodou, takže co více si přát. Sice chybí odpružení, ale pokusný přechod přes M12x60 zcela bez problémů.