Těžko říct, zda se akvárium (umělý ekosystém) pouze vzpamatovával z následků delegované péče, nebo příčina ležela někde za hranicí mých pozorovacích schopností a stále ještě nezkušeností (za zkušeného akvaristu se nepovažuji). Ať už příčina ležela v čemkoliv, konečně se dostávám do toho správného tempa, kdy to rostliny rostou jako o život, zabírají zbývající prostor, houstnou a prospívají. Nelze si nevšimnou svěží zelené barvy, od kořenu po špičky listů. Bylo dobře si pořídit větší kýbl na prostřih, protože ho naplním při týdenním prostřihu.
Nevyhnutelnost změny zůstává asi jedinou konstantou v celém vesmíru. Chtěl bych říci nekonečném, ale to se neví jistě. Jedinou doloženou nekonečnou … je lidská blbost. Ale abych to nezakecal, nezbytnost změny pocítil i můj malý uzavřený ekosystém, kterému jsem dopřával tři dny měření a testování. Bolestivá omezující nuda si vybírá svou daň. Začal jsem tradičně osvětlením, které je tak trochu základem, nebo řekněme středobodem, od kterého se odráží dávkování plynného CO2, hnojiva i dodávání důležitých mikro prvků. Po proměření (každé měření provedeno třikrát) se hodnota ustálila na 46 μmol PAR u dna a 104 μmol PAR pod hladinou. Bez kontrolního přeměření jiným, nebo profesionálním a kalibrovaným přístrojem považuji hodnoty za spíše orientační. Ještě jsem to nedělal, ale všechno je jednou poprvé a je docela dobré si o vztahu světla něco málo přečíst, než se do toho člověk pustí.
Parametry vstupní vody zůstávají stále stejné (hodnoty se průběžně přirozeně mění), stejně tak teplota pečlivě udržovaná na 24 °C, při výkyvu o 1 °C se pouští topení, nebo naopak chlazení a i přes den mi po většinu roku k vytápění stačí chladič osvětlení, který chladí akvarijní voda. Topení se prakticky nepouští mimo čistění, kdy do akvária napouštím vodu okolo 20–22 °C. Nastal čas na menší úpravu dávkování plynného CO2, které se dávkuje na hodnoty 27 mg/l s konstantní hodnotou PH6.7 (KH4 viz. Tillmanovy tabulky) řízené sondou a digitálním kontrolérem.
Dále bylo potřeba upravit dávkování hnojiv (živiny, makro i mikro prvky):
- Rataj Bioflor Master 12 ml/den
- Rataj Nitrate Green 6ml/den
- Rataj Markon NPK 8ml/den
S deficitem dusičnanů bojuji neustále, ale udržuji více méně optimální hladinu, stejně tak bylo nutné upravit dávkování doplňkového železa, které má tu vlastnost, že při koncentraci 0,5 mg/l začne blokovat důležitý mangan. Ke korekce dávkování železa se váže i doplňování fosforu, které bylo též nutné upravit, aby celý ekosystém zůstal v ideální rovnováze.
S rostlinami čeledi Cryptocoryne začínají cvičit hnojící tyčinky EasyLife (jak mám výrobky firmy Rataj rád, tak Bivoj nikdy více), které nastartovaly růst všech pěti druhů a rostliny konečně začínají prospívat a startovat se do bujarého růstů. Celkově jsem do dna naládoval 36 tyčinek (balení po 25 kusech) a ze substrátu se klubou nové stonky s listy. Funguje to, třikrát hurá.
Jedna negativní událost se ovšem stala, našel jsem umírající parmičku mechovou, nikoliv na nemoc, ale na kousance od ostatních. Bez ploutví a pomláceným tělem by to bylo jen utrpení. Mechovky se vůbec nechají rády ohlodávat od větších divočáků a že jich tam je. Není minuty, kdy by v akváriu neprobíhala alespoň jedna pořádná honička a není hodina bez tradičního „kolečkového“ souboje. Čím více ryb, tím méně problémů, tak zní motto chovatelů parmiček. Moje zkušenosti jsou takové, že se budou mydlit mezi sebou stejně v hejně čítající 20, nebo 40 ryb. Potvrdilo se pouze to, že pancéřníčky a krunýřovce nechávají na pokoji a soustředí se výhradně sami na sebe. Tak zní teorie, avšak zajede-li komáří larva, nebo žábronožka na dno k pančéřníčkům, velice rychle se tam nahrne celé hejno. Víc než ostatní ryby potlučou sami sebe. Krmení živou havětí znamená, že do 3 vteřin jsou pod hladinou a nastává žravé šílenství. Pak nemají být okousané a o šupinách ani nemluvím.
